{"id":47,"date":"2024-03-19T11:41:59","date_gmt":"2024-03-19T08:41:59","guid":{"rendered":"http:\/\/czkubismus.cz\/?p=47"},"modified":"2024-03-19T11:42:32","modified_gmt":"2024-03-19T08:42:32","slug":"cesky-kubismus-a-jeho-predstavitele","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/czkubismus.cz\/cesky-kubismus-a-jeho-predstavitele\/","title":{"rendered":"\u010cesk\u00fd kubismus a jeho p\u0159edstavitel\u00e9"},"content":{"rendered":"\n

\u010cesk\u00fd kubismu se vyv\u00edjel zcela jedine\u010dn\u00fdm zp\u016fsobem ve velice kr\u00e1tk\u00e9m obdob\u00ed let 1911 a\u017e 1914. M\u00edra, s jakou v \u010cech\u00e1ch ovlivnil u\u017eit\u00e9 um\u011bn\u00ed a architekturu, nem\u00e1 v Evrop\u011b obdoby. V dob\u011b p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou byla Praha v\u00fdznamn\u00fdm centrem avantgardy a \u010de\u0161t\u00ed um\u011blci ovlivn\u011bni zejm\u00e9na francouzskou tvorbou prosazovali nov\u00fd styl univerz\u00e1ln\u011b ozna\u010dovan\u00fd jako \u201enov\u00e9 um\u011bn\u00ed\u201c.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V roce 1911 byla ustavena Skupina v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f<\/strong>, jej\u00edm\u017e hlavn\u00edm protagonistou se stal mal\u00ed\u0159 Emil Filla. Z\u00e1klad skupiny d\u00e1le tvo\u0159ili socha\u0159 Otto Gutfreund, spisovatel a mal\u00ed\u0159 Josef \u010capek, mal\u00ed\u0159i Vincenc Bene\u0161 \u010di Anton\u00edn Proch\u00e1zka, architekti a design\u00e9\u0159i Pavel Jan\u00e1k, Josef Go\u010d\u00e1r, Vlastislav Hofman, Josef Chochol, teoretik V\u00e1clav Vil\u00e9m \u0160tech a \u0159ada dal\u0161\u00edch. Jejich prvn\u00ed spole\u010dn\u00e1 v\u00fdstava v Obecn\u00edm dom\u011b v roce 1912 v\u0161ak vzbudila ostrou kritiku. Druh\u00e1 v\u00fdstava Skupiny na podzim t\u00e9ho\u017e roku se stala vrcholem jejich spole\u010dn\u00e9 aktivity. D\u00edla \u010desk\u00fdch autor\u016f byla prezentov\u00e1na spolu s uk\u00e1zkami sou\u010dasn\u00e9 francouzsk\u00e9 a n\u011bmeck\u00e9 malby ve velmi p\u016fsobiv\u00e9 architektonick\u00e9 instalaci Josefa Go\u010d\u00e1ra. Na dal\u0161\u00ed pra\u017esk\u00e9 v\u00fdstav\u011b, kterou Skupina uspo\u0159\u00e1dala, byly p\u0159edstaveny inspira\u010dn\u00ed zdroje kubist\u016f \u2013 vedle zahrani\u010dn\u00edho um\u011bn\u00ed i um\u011bn\u00ed lidov\u00e9, exotick\u00e9 a vybran\u00e1 d\u00edla z um\u011bn\u00ed 15.\u201317. stolet\u00ed. \u010ce\u0161t\u00ed kubist\u00e9 opakovan\u011b vystavovali v zahrani\u010d\u00ed, nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed byla \u00fa\u010dast na v\u00fdstav\u011b Svazu n\u011bmeck\u00e9ho d\u00edla Werkbund v Kol\u00edn\u011b nad R\u00fdnem, kde byl instalov\u00e1n interi\u00e9r z produkce Pra\u017esk\u00fdch um\u011bleck\u00fdch d\u00edlen s n\u00e1bytkem Josefa Go\u010d\u00e1ra a dopl\u0148ky Franti\u0161ka Kysely.<\/p>\n\n\n\n

Kubistick\u00e1 n\u00e1bytkov\u00e1 tvorba <\/strong>byla sv\u00fdmi autory pova\u017eov\u00e1na za \u201ev\u00e1\u017en\u00e9 um\u011bn\u00ed podstatn\u00e9ho obsahu\u201c, jak uv\u00e1d\u011blo programov\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed Pra\u017esk\u00fdch um\u011bleck\u00fdch d\u00edlen<\/strong>, podniku, kter\u00fd zalo\u017eili architekti Pavel Jan\u00e1k a Josef Go\u010d\u00e1r. Kubistick\u00fd n\u00e1bytek si zpo\u010d\u00e1tku \u201eobjedn\u00e1vali\u201c sami jeho tv\u016frci nebo jejich p\u0159\u00e1tel\u00e9 z um\u011bleck\u00fdch a intelektu\u00e1ln\u00edch kruh\u016f, mo\u017enost komplexn\u00edho \u0159e\u0161en\u00ed architektury v\u010detn\u011b interi\u00e9ru se naskytla jen v\u00fdjime\u010dn\u011b. Kubistick\u00e9 tvaroslov\u00ed se rozvinulo i v relativn\u011b snadno zpracovateln\u00e9 keramice a p\u0159edm\u011btech z kov\u016f. M\u00e9n\u011b mo\u017enost\u00ed pro lomen\u00e9 formy sk\u00fdtalo sklo. Po vzoru Wiener Werkst\u00e4tte byl z popudu V\u00e1clava Vil\u00e9ma \u0160techa zalo\u017een ji\u017e v roce 1908 ateli\u00e9r pro v\u00fdtvarnou pr\u00e1ci Art\u011bl<\/strong>, kter\u00fd si dal za c\u00edl \u201ekultivovat um\u011blecko\u0159emeslnou pr\u00e1ci a vkus v ka\u017edodenn\u00edm \u017eivot\u011b\u201c. Keramika a sklo <\/strong>navr\u017een\u00e9 Art\u011blem se staly v\u00fdznamn\u00fdm prodejn\u00edm artiklem. Kubistick\u00e1 textiln\u00ed produkce byla jen okrajov\u00e1 a dodnes je zn\u00e1ma jen z n\u011bkolika reprodukc\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

V evropsk\u00e9m kontextu m\u00e1 zcela jedine\u010dn\u00e9 postaven\u00ed \u010desk\u00e1 kubistick\u00e1 architektura<\/strong>. Nikde jinde nedos\u00e1hla takov\u00e9ho rozmachu jako pr\u00e1v\u011b u n\u00e1s. Kubistick\u00e9 tvaroslov\u00ed si architektura osvojila je\u0161t\u011b p\u0159ed v\u00e1lkou i mimo Skupinu, a to v pom\u011brn\u011b radik\u00e1ln\u00ed podob\u011b, co\u017e dokl\u00e1d\u00e1 nap\u0159\u00edklad n\u00e1vrh Bed\u0159icha Feuersteina na pam\u00e1tn\u00edk F. L. Riegra nebo n\u011bkter\u00e9 sout\u011b\u017en\u00ed n\u00e1vrh pomn\u00edku Jana Zi\u017eky na V\u00edtkov\u011b. V\u011bt\u0161ina nejodv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edch n\u00e1vrh\u016f v\u0161ak z\u016fstala pouze na pap\u00ed\u0159e. Nejv\u00edce kubistick\u00fdch n\u00e1vrh\u016f realizoval Pavel Jan\u00e1k, t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdhradn\u011b to v\u0161ak byly priv\u00e1tn\u00ed obytn\u00e9 domy mimo Prahu. Prvn\u00ed pra\u017eskou kubistickou stavbu \u2013 obchodn\u00ed d\u016fm U \u010cern\u00e9 Matky Bo\u017e\u00ed \u2013 navrhl Josef Go\u010d\u00e1r v pouh\u00fdch jednat\u0159iceti letech. Odv\u00e1\u017en\u00e9 kubistick\u00e9 \u00fapravy prosadil architekt Vlastislav Hofman p\u0159i \u00faprav\u011b staveb \u010e\u00e1blick\u00e9ho h\u0159bitova.<\/p>\n\n\n\n

N\u00e1zorov\u00e1 diferenciace protagonist\u016f \u010desk\u00e9ho kubismu se postupn\u011b prohlubovala a rozpad Skupiny se urychlil n\u00e1stupem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v roce 1914. T\u0159eba\u017ee kubistick\u00e9 obdob\u00ed trvalo velmi kr\u00e1tce, ovlivnilo \u010desk\u00e9 um\u011bn\u00ed na dlouhou dobu. Ortodoxn\u00ed kubistick\u00e9 formy se prom\u011bnily v osobitou synt\u00e9zu kubismu a expresionismu \u2013 kuboexpresionismus, kter\u00fd nalezl nejv\u011bt\u0161\u00ed uplatn\u011bn\u00ed v grafick\u00e9m designu, plak\u00e1tov\u00e9 a kni\u017en\u00ed tvorb\u011b. V architektu\u0159e a designu se rozvinulo oblou\u010dkov\u00e9 tvaroslov\u00ed, ozna\u010dovan\u00e9 jako rondokubismus, je\u017e bylo charakteristick\u00e9 pro pov\u00e1le\u010dn\u00fd dekorativismus. Ten ur\u010dil podobu n\u00e1rodn\u00edho stylu \u2013 ideologicky podporovan\u00e9ho ofici\u00e1ln\u00edho proudu dekorativn\u00edho um\u011bn\u00ed a architektury, deklaruj\u00edc\u00edho um\u011bleckou sv\u00e9bytnost nov\u011b vznikl\u00e9ho \u010ceskoslovenska.<\/p>\n\n\n\n

Josef \u010capek (1887\u20131945)<\/strong>
Mal\u00ed\u0159, spisovatel, grafik, kni\u017en\u00ed ilustr\u00e1tor, autor slova \u201erobot\u201c, kter\u00e9 pou\u017eil jeho bratr Karel ve sv\u00e9 h\u0159e R.U.R. Josef \u010capek studoval na Um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9 \u0161kole v Praze mal\u00ed\u0159stv\u00ed a kresbu. V letech 1910 a\u017e 1911 pob\u00fdval spole\u010dn\u011b s bratrem v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Byl spoluzakladatelem Skupiny v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f a redaktorem \u010dasopisu Um\u011bleck\u00fd m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edk<\/em>. Pozd\u011bji se stal \u010dlenem Spolku v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f M\u00e1nes a v roce 1918 spoluzalo\u017eil skupinu Tvrdo\u0161\u00edjn\u00ed. Namaloval \u0159adu kubistick\u00fdch d\u011bl a kubismem ovlivn\u011bn\u00fdch p\u0159ebal\u016f knih a grafik.<\/p>\n\n\n\n

Emil Filla (1882\u20131953)<\/strong>
Mal\u00ed\u0159, socha\u0159, redaktor a teoretik um\u011bn\u00ed. Studoval Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed, kterou po t\u0159ech letech studia opustil kv\u016fli tamn\u00edmu p\u0159\u00edli\u0161 konven\u010dn\u00edmu p\u0159\u00edstupu k um\u011bn\u00ed. Stal se spoluzakladatelem spolku Osma, byl \u010dlenem Spolku M\u00e1nes a pracoval jako redaktor \u010dasopisu Voln\u00e9 sm\u011bry<\/em>. Roku 1914 podnikl cestu do Pa\u0159\u00ed\u017ee a spole\u010dn\u011b s Otto Gutfreundem, Bohumilem Kubi\u0161tou a Anton\u00ednem Proch\u00e1zkou se stal prvn\u00edm protagonistou kubismu v \u010cech\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n

Josef Go\u010d\u00e1r (1880\u20131954)<\/strong>
Architekt, design\u00e9r a vysoko\u0161kolsk\u00fd pedagog. Vystudoval Um\u011bleckopr\u016fmyslovou \u0161kolu v Praze jako \u017e\u00e1k Jana Kot\u011bry, se kter\u00fdm v ran\u00e9m obdob\u00ed i spolupracoval. Spole\u010dn\u011b s Pavlem Jan\u00e1kem, Josefem Chocholem a Odolenem Gr\u00e9grem zalo\u017eil v roce 1912 Pra\u017esk\u00e9 um\u011bleck\u00e9 d\u00edlny. Je autorem prvn\u00ed pra\u017esk\u00e9 kubistick\u00e9 stavby \u2013 obchodn\u00edho domu U \u010cern\u00e9 Matky Bo\u017e\u00ed \u2013 a \u0159ady dal\u0161\u00edch realizac\u00ed (nap\u0159. l\u00e1ze\u0148sk\u00e9ho domu v Bohdan\u010di \u010di Legiobanky v Praze v ulici Na Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed).<\/p>\n\n\n\n

Otto Gutfreund (1889\u20131927)<\/strong>
Socha\u0159. Studoval Um\u011bleckopr\u016fmyslovou \u0161kolu v Praze a v roce 1909 nastoupil ke studiu do ateli\u00e9ru E. A. Bourdella na Akademii Grande Chaumi\u00e8re. Byl spoluzakladatelem Skupiny v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f a v\u00fdraznou osobnost\u00ed \u010desk\u00e9ho kubismu. Vytvo\u0159il ikonick\u00e9 kubistick\u00e9 d\u00edlo \u00dazkost a dal\u0161\u00ed plastiky, kter\u00e9 jsou charakteristick\u00e9 nejen lomen\u00fdm tvaroslov\u00edm, ale i v\u00fdraznou dynamikou a expresivitou. Jeho plastiky se uplatnily i v architektu\u0159e, nap\u0159\u00edklad na Hl\u00e1vkov\u011b most\u011b v Praze, \u010di na pr\u016f\u010del\u00ed Legiobanky (p\u00edskovcov\u00fd vlys N\u00e1vrat legion\u00e1\u0159\u016f). V roce 1914 odjel do Pa\u0159\u00ed\u017ee, kde se setkal s Picassem, Grisem a Apollinairem. V t\u00e9m\u017ee roce nastoupil do cizineck\u00e9 legie, do Prahy se vr\u00e1til a\u017e v roce 1920.<\/p>\n\n\n\n

Vlastislav Hofman (1884\u20131964)<\/strong>
Architekt, design\u00e9r, mal\u00ed\u0159, grafik, sc\u00e9nograf, teoretik. Studoval na pra\u017esk\u00e9 technice architekturu. Byl \u010dlenem Spolku v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f M\u00e1nes, v letech 1911\u20131912 \u010dlenem Skupiny v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f a jedn\u00edm z hlavn\u00edch \u010dlen\u016f dru\u017estva Art\u011bl. Je autorem v\u00fdrazn\u00fdch kubistick\u00fdch n\u00e1bytkov\u00fdch soubor\u016f, architektonick\u00fdch kubistick\u00fdch realizac\u00ed (nap\u0159. h\u0159bitov v \u010e\u00e1blic\u00edch) a urbanistick\u00fdch projekt\u016f (p\u0159estavba citadely Vy\u0161ehrad \u010di n\u00e1m\u011bst\u00ed pod Emauzsk\u00fdm kl\u00e1\u0161terem v Praze \u2013 nerealizov\u00e1no). Navrhoval tak\u00e9 dopl\u0148ky z keramiky, v\u011bnoval se grafick\u00e9 a kni\u017en\u00ed tvorb\u011b i sc\u00e9nografii. Jeho d\u00edlo je charakteristick\u00e9 experimentov\u00e1n\u00edm a nezam\u011bnitelnou osobitost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Josef Chochol (1880\u20131956)<\/strong>
Architekt a design\u00e9r. Vystudoval architekturu na \u010cVUT a na Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed ve V\u00eddni u profesora Otto Wagnera. Byl v\u00fdznamn\u00fdm p\u0159edstavitelem kubismu v \u010cech\u00e1ch, \u010dlenem Spolku v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f M\u00e1nes a Skupiny v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f. Je autorem kubistick\u00fdch staveb v Neklanov\u011b ulici v Praze, Kova\u0159ovicovy vily a trojdomu na Ra\u0161\u00ednov\u011b n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed. Navrhoval tak\u00e9 kubistick\u00fd n\u00e1bytek. V Chocholov\u011b d\u00edle byl kubismus jen kr\u00e1tkou epizodou, po roce 1914 se p\u0159iklonil k internacion\u00e1ln\u00edmu konstruktivistick\u00e9mu proudu.<\/p>\n\n\n\n

Pavel Jan\u00e1k (1882\u20131956)<\/strong>
Architekt, design\u00e9r a teoretik um\u011bn\u00ed. Studoval architekturu na pra\u017esk\u00e9 technice a na Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed ve V\u00eddni u profesora Otto Wagnera. V letech 1908 a\u017e 1909 pracoval v ateli\u00e9ru Jan Kot\u011bry. St\u00e1l u zrodu dru\u017estva Art\u011bl, Skupiny v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f, Pra\u017esk\u00fdch um\u011bleck\u00fdch d\u00edlem a Svazu \u010desk\u00e9ho d\u00edla. Je autorem hlavn\u00edch ideov\u00fdch text\u016f kubismu. V\u011bnoval se kubistick\u00e9 architektu\u0159e, keramice, realizoval kubistick\u00e9 interi\u00e9ry. V n\u00e1bytkov\u00e9 tvorb\u011b ov\u011b\u0159oval mo\u017enosti prom\u011bny formy a\u017e na hranu konstruk\u010dn\u00edch, \u0159emesln\u00fdch a funk\u010dn\u00edch mo\u017enost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Vincent Kram\u00e1\u0159 (1877\u20131960)<\/strong>
Teoretik a historik um\u011bn\u00ed, v\u00fdznamn\u00fd sb\u011bratel kubistick\u00e9ho um\u011bn\u00ed. Studoval krajinomalbu na Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed a historii na Univerzit\u011b Karlov\u011b a na v\u00edde\u0148sk\u00e9 univerzit\u011b. Opakovan\u011b nav\u0161t\u011bvoval Pa\u0159\u00ed\u017e a od roku 1911 nakupoval d\u00edla Pabla Picassa, Georgese Bragua a Andr\u00e9a Deraina. Byl nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm podporovatelem kubismu v \u010desk\u00fdch zem\u00edch a um\u011blc\u016f z okruhu Skupiny. Mnoho let p\u016fsobil jako \u0159editel Obraz\u00e1rny Spole\u010dnosti vlasteneck\u00fdch p\u0159\u00e1tel um\u011bn\u00ed (p\u0159edch\u016fdkyn\u011b N\u00e1rodn\u00ed galerie), kter\u00e9 rok p\u0159ed svoji smrt\u00ed v\u011bnoval svoji rozs\u00e1hlou a velmi cenou sb\u00edrku kubistick\u00e9ho um\u011bn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Bohumil Kubi\u0161ta (1884\u20131918)<\/strong>
Mal\u00ed\u0159 a teoretik um\u011bn\u00ed. Vystudoval Um\u011bleckopr\u016fmyslovou \u0161kolu v Praze. V letech 1909 a\u017e 1910 pob\u00fdval v Pa\u0159\u00ed\u017ei a spole\u010dn\u011b Emilem Fillou a Anton\u00ednem Proch\u00e1zkou se stal prvn\u00edm protagonistou kubismu v \u010ceskoslovensku. Z po\u010d\u00e1tku jeho d\u00edlo v\u00fdrazn\u011b ovlivnil expresionismus a d\u00edlo Edvarda Muncha a pot\u00e9, co se v Pa\u0159\u00ed\u017ei sezn\u00e1mil s d\u00edlem Pabla Picassa, \u0159e\u0161il ot\u00e1zky kubistick\u00e9ho formalismu, kter\u00fd v\u0161ak osobit\u00fdm zp\u016fsobem propojil se symbolistn\u00edm um\u011bn\u00edm. Byl \u010dlenem skupiny Osma a n\u011bmeck\u00e9 um\u011bleck\u00e9 skupiny Die Br\u00fccke. Oproti v\u011bt\u0161in\u011b kubistick\u00fdch mal\u00ed\u0159\u016f m\u011bl pro n\u011bj z\u00e1sadn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdznam duchovn\u00ed rozm\u011br a obsahov\u00e1 str\u00e1nka um\u011bn\u00ed a d\u016fsledn\u011bji p\u0159istupoval k barevn\u00e9 skladb\u011b.<\/p>\n\n\n\n

V\u00e1clav Vil\u00e9m \u0160tech (1885\u20131974)<\/strong>
Historik a teoretik um\u011bn\u00ed. Vystudoval d\u011bjiny na Filozofick\u00e9 fakult\u011b UK. Byl \u010dlenem Spolku v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f M\u00e1nes a spoluzakladatelem Skupiny v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f. V roce 1914 vydal text \u010cechische Bestrebungen um ein modernes Interieur <\/em>(\u010cesk\u00e9 snahy o modern\u00ed interi\u00e9r), kter\u00fdm doprovodil \u010deskou kubistickou expozici Pra\u017esk\u00fdch um\u011bleck\u00fdch d\u00edlen v Kol\u00edn\u011b nad R\u00fdnem. Po roce 1916 se intenzivn\u011b zab\u00fdval problematikou n\u00e1rodn\u00edho um\u011bn\u00ed. V\u011bnoval se teorii v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed (O projevu v\u00fdtvarnou formou<\/em>, 1915) a historii um\u011bn\u00ed v \u0161irok\u00e9m \u010dasov\u00e9m z\u00e1b\u011bru s d\u016frazem na \u010desk\u00e9 baroko a pra\u017eskou architekturu. Je tak\u00e9 autorem publikac\u00ed zam\u011b\u0159en\u00fdch na novodob\u00e9 \u010desk\u00e9 i sv\u011btov\u00e9 um\u011bn\u00ed. P\u016fsobil jako profesor pra\u017esk\u00e9 Um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9 \u0161koly a Akademie v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010cesk\u00fd kubismu se vyv\u00edjel zcela jedine\u010dn\u00fdm zp\u016fsobem ve velice kr\u00e1tk\u00e9m obdob\u00ed let 1911 a\u017e 1914. M\u00edra, s jakou v \u010cech\u00e1ch ovlivnil u\u017eit\u00e9 um\u011bn\u00ed a architekturu, nem\u00e1 v Evrop\u011b obdoby..<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"aioseo_notices":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/czkubismus.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/47"}],"collection":[{"href":"https:\/\/czkubismus.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/czkubismus.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/czkubismus.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/czkubismus.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=47"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/czkubismus.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/47\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":48,"href":"https:\/\/czkubismus.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/47\/revisions\/48"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/czkubismus.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=47"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/czkubismus.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=47"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/czkubismus.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=47"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}